Hodnocení výsledků vzdělávání žáků

 

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků VOŠ a SŠ, s. r. o. pro střední školu jsou v souladu s platnou legislativou:

  • zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)

  • vyhláškou č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři

  • vyhláškou č. 442/1991 Sb., o ukončování studia ve středních školách a učilištích

 

I. Obecné zásady hodnocení a klasifikace

1. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků (dále jen „hodnocení“) je průběžnou činností celého klasifikačního období. Na jeho počátku seznámí všichni vyučující žáky se způsoby a kritérii hodnocení.

2. Cílem hodnocení žáků je zejména poskytnout žákovi zpětnou vazbu. Není hodnocena osoba žáka, ale úroveň zvládnutí znalostí a dovedností, žáci jsou vedeni k sebereflexi, sebehodnocení a sebekontrole. Při hodnocení je uplatňována přiměřená náročnost a pedagogický takt. Důsledně je uplatňován individuální přístup ke každému žákovi, důraz je kladen na objektivitu hodnocení.

3. Nehodnotí jen učitel – jsou využívány také formy sebehodnocení a kolektivního hodnocení. Hodnocení musí dát perspektivu všem žákům – žákům nadaným, průměrným i žákům slabým a žákům se SVP. Učitelé zaujímají i při hodnocení ke všem žákům partnerský, komunikativní přístup, respektují práva žáků na individuální rozvoj.

4. Hlavní úlohou učitele není hodnotit, ale vést na cestě k poznání, inspirovat a pomáhat. Chyba není pokládána za nežádoucí jev, ale přirozený, průvodní znak poznávání. Žákům musí být poskytnut dostatek možností k projevení znalostí a dovedností.

5. Učitel hodnotí jen probrané učivo. Před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva. Účelem zkoušení je hodnotit úroveň toho, co žák umí, nikoliv pouze vyhledávat mezery v jeho vědomostech.

6. Kromě povinné dokumentace (ve smyslu legislativy a pokynů ředitele školy) vede vyučující vlastní záznamy o hodnocení výsledků vzdělávání žáků tak, aby byl schopen podat informace o způsobu zkoušení a frekvenci a struktuře hodnocení.

7. Do celkového hodnocení na konci klasifikačního období vyučující zahrnuje dle charakteru předmětu v přiměřené míře též zájem o předmět, úroveň domácí přípravy, míru aktivity žáka ve vyučovacích hodinách a jeho schopnost samostatného myšlení a práce.

8. Při celkovém hodnocení přihlíží vyučující k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.

9. Třídní učitel, resp. výchovný poradce, informuje ostatní vyučující o skutečnostech v osobním životě nebo zdravotním stavu žáka, které by mohly negativně ovlivnit jeho studijní výsledky.

10. V případě náhlého zhoršení prospěchu žáka informuje učitel neprodleně třídního učitele, který projedná situaci s výchovným poradcem a ostatními vyučujícími. Na základě výsledku informuje rodiče, v případě předpokládaného nedostatečného prospěchu prokazatelným způsobem.

11. Vyučující je povinen průběžně (na třídních schůzkách nebo během individuálních konzultací) informovat žáky, jejich zákonné zástupce a vedení školy o výsledcích hodnocení chování, prospěchu a celkového prospěchu žáků. Je povinen zapisovat tyto výsledky do pedagogické dokumentace (třídní výkaz, klasifikační deník učitele, vysvědčení, resp. výpis z vysvědčení).

12. Výpis z vysvědčení je vydáván:

  • na konci prvního pololetí z technických důvodů místo vysvědčení
  • na konci šk. roku pokud je žák nehodnocen a bude konat dodatečnou zkoušku
  • na konci šk. roku pokud je žák hodnocen nedostatečně a bude konat opravnou zkoušku

Po vykonání dodatečných, resp. opravných zkoušek na konci školního roku je žákovi vydáno vysvědčení.

13. Žáci, kterým byl na základě rozhodnutí ředitelky školy povolen individuální vzdělávací plán, jsou hodnoceni v souladu s tímto plánem.

14. Žák je povinen nosit studijní průkaz (žákovskou knížku) a předkládat ji vyučujícímu při každé klasifikaci. Nezletilý žák je povinen informovat o svých studijních výsledcích svého zákonného zástupce.

15. Vyučující minimálně jednou za dva týdny doplní výsledky průběžného hodnocení každého žáka do elektronické žákovské knížky.

16. Na konci hodnoceného období zapíší učitelé vyučovaných předmětů v určeném termínu číslicí výsledky celkového hodnocení do třídního výkazu. Vedení školy a ostatní vyučující informuje třídní učitel o chování a prospěchu žáků na pedagogické radě. Formulář s informacemi o třídě se stává součástí zápisu z pedagogické rady. Navrhuje-li třídní učitel opatření k posílení kázně, projedná na pedagogické radě důvody, které jej k tomu vedou. V průběhu roku je za tímto účelem v případě potřeby svolána mimořádná pedagogická rada. Opatření, jejichž udělení je v pravomoci ředitelky školy, předloží zástupce pedagogů ředitelce k posouzení po skončení pedagogické rady.


II. Získávání podkladů k hodnocení

1. Podklady pro hodnocení získávají vyučující zejména soustavným diagnostickým pozorováním žáků, sledováním jejich výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), kontrolními písemnými pracemi a testy, analýzou výsledků různých činností žáků a konzultacemi s ostatními vyučujícími (popř. psychology a zdravotníky), pokud to situace vyžaduje.

2. Učitelé jsou povinni zohlednit doporučení psychologických a jiných vyšetření, která mají vztah ke způsobu hodnocení a získávání podkladů ke klasifikaci žáka.

3. Prověřování znalostí ve všeobecně vzdělávacích předmětech a při teoretické výuce odborných předmětů se provádí formou ústní a písemnou. Zejména při ústním zkoušení se kromě faktických znalostí hodnotí i forma vyjadřování a vystupování. U písemných prací je zohledňována i grafická stránka. Dále jsou hodnoceny samostatné domácí práce, referáty, pololetní a ročníkové práce i aktivita žáků při vyučování.

4. Při hodnocení osvojení praktických činností v odborných předmětech je hodnoceno zvládnutí teoretických znalostí ve smyslu dovednosti využít je v praxi a zejména schopnost samostatné práce a odpovědný přístup k plnění úkolů. Kromě známkování úrovně splnění úkolů je používáno slovní hodnocení a sebehodnocení žáků.

5. Hodnocení zvládnutí klíčových kompetencí je prováděno v jednotlivých vyučovacích předmětech. Jedná se o komplexnější posouzení a hodnocení toho, jak žák komunikuje, jak je schopen spolupracovat, jak využívá výpočetní techniku a informační zdroje a jak je schopen své znalosti a dovednosti prezentovat a využít v praxi.

6. Žáci jsou hodnoceni vždy za příslušné období školního roku. Každý vyučující předmětu je povinen před zahájením výuky seznámit žáky s

  • programem a cíli výuky

  • požadavky kladenými na žáky v průběhu období

  • způsobem prověřování nabytých znalostí a dovedností

  • pravidly klasifikace

  • seznamem literatury ke studiu

7. Žák musí být v každém předmětu hodnocen alespoň dvěma známkami za každé pololetí, je-li to možné, alespoň jednou za ústní zkoušení nebo praktickou činnost. Známky získávají vyučující průběžné během celého hodnoceného období. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše na zákl. doporučení ve zprávě psychologa.

8. Učitel oznamuje žákovi výsledek každého hodnocení, hodnocení zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů a výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě, výsledky hodnocení písemných zkoušek do deseti pracovních dnů, slohových prací nejpozději do 15 pracovních dnů. Opravené písemné a praktické práce musejí být předloženy žákům. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci. Známky jsou neprodleně zapsány do studijního průkazu samotným žákem, případně učitelem, v termínu stanoveném v bodě 15 čl.I zaznamenány do elektronické ŽK. Žák ručí za správnost zápisu do studijního průkazu, za správnost zápisu do elektronické ŽK ručí vyučující.

9. V případě své dlouhodobé nepřítomnosti (nebo rozvázání pracovního poměru) je učitel povinen předat přehled hodnocení žáků zástupci ředitelky nebo ředitelce školy pro zastupujícího učitele.

10. Stupeň hodnocení určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Pouze při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech apod.) vyučující zohlední přiměřeně délce absence známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn. Žáka pak z učiva hodnoceného období znovu nepřezkušuje.

11. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci hodnoceného období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé období. Výsledná známka za hodnocené období musí odpovídat známkám, které žák získal. Stupeň prospěchu se zpravidla neurčuje na základě průměru známek za příslušné období.

12. Při hodnocení praxe je brána v úvahu řádná docházka na praxi ve stanoveném termínu a ve zvoleném podniku, hodnocení pracovníka podniku, pověřeného vedením praxe, zpráva učitele, dohlížejícího na průběh praxe a úroveň vypracování zprávy žáka o průběhu praxe. Průběh praxe je prověřován pověřeným pedagogem.

13. O případech zaostávání žáků v učení a nedostatcích v jejich chování bude informována pedagogická rada, průběžně budou projednávány s rodiči žáků a se samotnými žáky a budou vyhledávány způsoby nápravy.

14. Každé pololetí je žákům vydáváno vysvědčení, v prvním pololetí je z technických důvodů vydáván výpis z vysvědčení. Na vysvědčení je hodnocení žáků v jednotlivých předmětech vyjádřeno výhradně prostřednictvím klasifikačních stupňů. Škola převede klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy, zletilého žáka nebo zákonného zástupce zletilého žáka.

 

III. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků

1. Výsledky vzdělávání žáků se hodnotí stupni prospěchu:

  • stupeň prospěchu 1 – výborný

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, plně chápe vztahy mezi nimi. Pohotově dovede vykonávat požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů. Myslí logicky správně, zřetelně se u něj projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

  • stupeň prospěchu 2 – chvalitebný

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované teoretické i praktické činnosti. Samostatně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení úkolů. Myslí logicky, je tvořivý. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Je schopen sám nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

  • stupeň prospěchu 3 – dobrý

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti požadovaných poznatků, pojmů a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných činností projevuje nedostatky. Podstatné nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. Při aplikaci osvojených poznatků a dovedností se dopouští chyb. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky. Je schopen samostatně studovat učební texty podle návodu učitele.

  • stupeň prospěchu 4 – dostatečný

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, pojmů a zákonitostí závažné mezery. Při provádění požadovaných činností je málo pohotový a má závažné nedostatky. Při uplatňování osvojených poznatků a dovedností je nesamostatný, dopouští se podstatných chyb. V jeho logice se objevují závažné chyby, jeho myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Závažné chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké nedostatky.

  • stupeň prospěchu 5 – nedostatečný

Žák si požadované poznatky, pojmy a zákonitosti neosvojil uceleně, má v nich závažné mezery. Jeho schopnost vykonávat požadované intelektuální a praktické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí se vyskytují časté závažné chyby. Při výkladu jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s pomocí učitele. Jeho myšlení není samostatné, dopouští se zásadních logických chyb. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti.

2. Ve vyučovacích předmětech výchovného charakteru se při klasifikaci nepřihlíží k míře talentu, nýbrž ke schopnosti a motivaci žáka využít vlastních možností v rámci osobních mezí. Vyučující přiměřeně zohledňuje míru zájmu a aktivního přístupu žáka k plnění úkolů zejména v oblasti praktických činností.

3. Při hodnocení vykonávané praxe a účasti v maturitním semináři je použito slovní hodnocení:

a) splnil(a) – pokud žák na praxi/seminář ve stanoveném termínu a ve zvoleném podniku řádně docházel, byl pracovníkem podniku, pověřeným vedením praxe, hodnocen pozitivně, a odevzdal potřebnou dokumentaci.

b) nesplnil(a) – pokud žák na praxi/seminář řádně nedocházel, byl negativně hodnocen pracovníkem podniku, pověřeným vedením praxe nebo neodevzdal potřebnou dokumentaci o průběhu praxe.

 

IV. Nehodnocení výsledků vzdělávání žáků, hodnocení v náhradním termínu

1. Není-li možné žáka hodnotit z nějakého předmětu, uvede se na vysvědčení u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo „nehodnocen(a)“.

2. Nelze-li žáka hodnotit z jednoho nebo více předmětů na konci prvního pololetí, určí ředitelka školy na základě doporučení pedagogické rady pro jeho hodnocení náhradní termín (s ohledem na počet nehodnocených předmětů). Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.

3. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitelka školy na základě doporučení pedagogické rady náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl.

4. Dosáhne-li absence žáka v určitém předmětu více než 20 %, bude žák hodnocen v náhradním termínu. Vyučující příslušného předmětu však může rozhodnout hodnocení v řádném termínu – po posouzení povahy absencí a přístupu žáka ke studiu.

5. Před vykonáním zkoušky v náhradním termínu je žák povinen uhradit manipulační poplatek ve výši stanovené aktuálním vnitřním předpisem. Potvrzení o zaplacení předloží před vykonáním zkoušky zkoušejícímu pedagogovi.

6. Zkoušení žáka v náhradním termínu probíhá formou, kterou určí vyučující daného předmětu. Předmětem zkoušení v náhradním termínu je učivo hodnoceného klasifikačního období. Výsledek zkoušení je doplněním podkladů učitele ke klasifikaci žáka, které byly získány v průběhu klasifikačního období.


V. Hodnocení žáka při uvolnění z výuky zcela nebo zčásti

1. Ředitel školy může ze závažných důvodů, zejména zdravotních, uvolnit žáka na žádost zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu. Žáka se zdravotním postižením může také uvolnit z provádění určitých činností, popřípadě rozhodnout, že tento žák nebude v některých předmětech hodnocen. Žák nemůže být uvolněn z předmětu rozhodujícího pro odborné zaměření absolventa.

2. Rozhodnutí ředitele školy o uvolnění je zapsáno třídním učitelem do třídního výkazu, žádost je založena v materiálu třídy. Kopie rozhodnutí archivuje též ředitel školy.

3. V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího praktického lékaře nebo odborného lékaře. Potvrzení je uloženo v dokumentaci třídy.

4. Žák, který je uvolněn z části vyučování některého předmětu, je z tohoto předmětu hodnocen.

5. Z předmětu, z něhož byl žák zcela uvolněn, není hodnocen. Na vysvědčení a v třídním výkaze je v rubrice prospěch uvedeno „uvolněn“.

 

VI. Hodnocení žáka při přijetí ke studiu v průběhu klasifikačního období

1. V případě změny oboru vzdělání nebo přestupu žáka z jiné střední školy ředitel školy rozhodne, zda a v jakém rozsahu a termínu bude žák konat rozdílové zkoušky.

2. Je-li to možné, přihlédne vyučující při celkové klasifikaci v prvním klasifikačním období k výsledkům žáka během předchozího studia. Rozhodující je kompatibilita učebního plánu, metod hodnocení a dostupnost prokazatelných podkladů ke klasifikaci.

3. Za účelem zkvalitnění výsledků práce žáků a studentů školy a z důvodu zlepšení celkového přístupu posluchačů k učení jsou od školního roku 2011/2012 udělovány žákům studujícím střední školu slevy na školném. Slevy jsou poskytovány po splnění kritérií stanovených vnitřním předpisem školy – Motivační systém k podpoře studijních výsledků – a ve výši, stanovené tímto předpisem.

4. Vzhledem k tomu, že v posledních letech vzrostl počet žáků SŠ, kteří konají nadměrný počet zkoušek v náhradním termínu, což svědčí o pasivním přístupu ke studiu, je od školního roku 2011/12 zavedeno opatření ke zlepšení prospěchu a přístupu k učení a ke studiu: žáci uhradí před vykonáním zkoušky v náhradním termínu nebo opravné zkoušky manipulační poplatek. Výše tohoto poplatku je určena vnitřním předpisem – Motivační systém k podpoře studijních výsledků. 

5. Slevy na školném i manipulační poplatky za zkoušky v náhradním termínu a opravné zkoušky mají stimulovat žáky ke zlepšení přístupu ke studiu, a tím i ke zkvalitnění celkové úrovně absolventů školy.  


VII. Komisionální zkoušky

1. Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech:

a) koná-li opravné zkoušky

b) požádá-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka o jeho komisionální přezkoušení z důvodu pochybností o správnosti hodnocení

2. Před konáním komisionální zkoušky zaplatí žák v kanceláři školy manipulační poplatek ve výši stanovené vnitřním předpisem školy.

3. V jednom dni může žák konat pouze jednu komisionální zkoušku.

4. Žák, který nevykoná komisionální zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání bez předchozí omluvy nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do konce září následujícího roku. O hodnocení závažnosti důvodů a řádnosti omluvy rozhoduje ředitelka školy v součinnosti s pedagogickou radou.

5. Komisionální zkoušku ve druhém pololetí školního roku lze konat nejdříve v měsíci srpnu příslušného školního roku, pokud zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka nedohodne s ředitelem školy dřívější termín. Zkouška musí být vykonána nejpozději do konce září následujícího školního roku. Z organizačních důvodů je ředitelkou školy doporučeno vykonání komisionální zkoušky do konce srpna. Pouze v případě, že se žák k srpnovému termínu zkoušky nemohl z vážných důvodů dostavit nebo v srpnu konal dodatečnou zkoušku s nedostatečným prospěchem a má právo na konání opravné zkoušky, je možno konání komisionální zkoušky v průběhu měsíce září. Do doby vykonání zkoušky navštěvuje žák vyšší ročník.

6. Pro všechny komisionální zkoušky stanoví vyučující předmětu podrobnosti konání zkoušky:

a) způsob konání zkoušky (ústní, písemná, praktická, kombinace forem)

b) doba přípravy na zkoušku

c) doba trvání zkoušky

d) termín vyrozumění žáka o výsledku zkoušky

Tyto informace zveřejní ředitelka školy na přístupném místě ve škole.

7. Ředitelka školy stanoví komisi pro komisionální přezkoušení. Komise je nejméně tříčlenná: předseda, zkoušející, přísedící.

8. O komisionální zkoušce je veden protokol. Je-li součástí zkoušky písemná příprava nebo písemný projev žáka, stává se přílohou protokolu. Předseda komise dbá na regulérnost zkoušky. Protokol podepisuje celá zkušební komise. Protokol předá zkoušející učitel v co nejkratší lhůtě třídnímu učiteli, který výsledek spolu s datem a důvodem konání komisionální zkoušky zaznamená do třídního výkazu. Poté je žákovi vystaveno nové vysvědčení s datem poslední komisionální zkoušky.


VIII. Hodnocení chování

1. Chování je klasifikováno stupni:

a) stupeň chování 1 – velmi dobré

Žák uvědoměle dodržuje pravidla slušného chování a ustanovení školního řádu. I méně závažných přestupků se dopouští jen ojediněle. Žák je přístupný výchovnému působní a snaží se své chyby napravit.

b) stupeň hodnocení 2 – uspokojivé

Chování žáka je zpravidla i přes předchozí udělená opatření k posílení kázně opakovaně v rozporu s pravidly slušného chování a s ustanoveními školního řádu nebo se žák dopustí závažného přestupku (poškození majetku, ohrožení bezpečnosti a zdraví svého nebo jiných osob, narušení výchovně vzdělávací činnosti školy apod.).

c) stupeň hodnocení 3 – neuspokojivé

Chování žáka je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustil se takových přestupků proti šk. řádu, jimiž je vážně ohrožen majetek, výchova, bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně a zpravidla přes udělení důtky ředitele školy narušuje hrubým způsobem vzdělávací činnost školy.

2. Známku z chování zpravidla navrhuje třídní učitel, a to po konzultaci s ostatními vyučujícími. Návrh na snížení stupně z chování projednává pedagogická rada, schvaluje jej ředitel školy.

3. Kritériem pro hodnocení chování je dodržování pravidel žáka ve škole a při činnostech organizovaných školou, stanovených Školním řádem během klasifikačního období. Při hodnocení chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka. Snížená známka z chování může být udělena i tehdy, jestliže předchozí opatření k posílení kázně byla neúčinná. Přihlédne se k jejich počtu a závažnosti porušení šk. řádu.­

4. Klasifikace chování sníženým stupněm je platná vždy pro dané pololetí. Pokud je žák hodnocen sníženým stupněm z chování v prvním pololetí a ve druhém pololetí dojde k nápravě chování, je ve druhém pololetí hodnocen o stupeň lepší známkou než v pololetí prvním. Hodnocení sníženým stupněm z chování ve druhém pololetí nemá vliv na stupeň hodnocení v následujícím ročníku.

 

IX. Výchovná opatření

1. Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Pochvaly, jiná ocenění a kázeňská opatření může udělit ředitel nebo třídní učitel.

2. Žákovi může být ředitelkou školy nebo třídním učitelem udělena na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících pochvala nebo jiné ocenění, zejména za

  • mimořádný projev lidskosti, občanské iniciativy

  • záslužný nebo statečný čin

  • výrazný projev školní iniciativy

  • výborné studijní výsledky

  • práce nad rámec běžných žákovských povinností

  • vzorný přístup k povinnostem žáka

  • příkladné chování

  • reprezentace školy ve sportovních, kulturních, prezentačních a jiných akcích

O druhu pochvaly nebo jiného ocenění rozhodne pedagogická rada nebo ředitel školy. Udělení je sděleno žákovi ústně v přítomnosti kolektivu třídy, zákonnému zástupci písemně v žákovském průkazu, případně dopisem ředitelky školy bezprostředně po udělení. Záznam o udělení je bezprostředně proveden v osobní dokumentaci žáka.

3. Při zaviněném porušení povinností stanovených školním řádem a pro posílení kázně podle závažnosti tohoto porušení lze uložit výchovná opatření

a) napomenutí třídního učitele

- uloží třídní učitel v případě drobných přestupků proti školnímu řádu, jako je zejména vyrušování při výuce, zaspání, pozdní příchod, včasné nepředložení omluvenky v předepsaném termínu, zapomenutí pomůcek a domácího úkolu, porušení příkazu o přezouvání a používání mobilního telefonu, používání vulgárních výrazů, neomluvenou absenci v délce 1-8 hodin.

b) důtka třídního učitele

- uloží třídní učitel žákovi v případě opakujících se přestupků proti školnímu řádu, zejména uvedených v bodě a), a dále za neomluvenou absenci v délce 9-16 hodin, pokusech o podvod při omlouvání

c) důtka ředitele školy

- se může udělit žákovi v případě, kdy předchozí učiněná kázeňská opatření nebyla účinná a dále např. za neomluvenou absenci v délce 17-33 hodin, za vědomý podvod, za nevhodné chování vůči pracovníkům školy, za pokus o kouření a jakoukoli nedovolenou manipulaci s ohněm v areálu školy a za úmyslné a vědomé porušování bezpečnostních předpisů při výuce a na akcích pořádaných školou.

d) podmíněné vyloučení ze školy

- udělí ředitel školy v případech ad c), kdy předchozí kázeňská opatření nebyla účinná, a dále při hrubém porušení řádu školy, jako např. za neomluvenou absenci v délce nad 33 hodin, za opakovaný vědomý podvod, za hrubé chování vůči pracovníkům školy i spolužákům, za úmyslné zničení majetku školy, za kouření v areálu školy a za další úmyslné a vědomé opakované porušování bezpečnostních předpisů v areálu školy a také na akcích pořádaných školou, za vnesení zakázaných věcí, jako je zejména alkohol, zbraně, drogy a jiné návykové látky. V rozhodnutí o podmíněném vyloučení stanoví ředitel školy zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku.

e) vyloučení ze školy

- udělí ředitel v případě, že předchozí opatření nebyla účinná (tzn., žák se přestupků dopouští opakovaně) a také např. v těchto případech:

  • za nezájem o studium (projevující se zpravidla nadměrným počtem zameškaných absencí – i omluvených, nedostačujícími studijními výsledky, pasivním přístupem k plnění školních povinností)

  • za distribuci nebo používání zakázaných věcí v areálu školy a na akcích pořádaných školou (alkohol, zbraně, drogy a jiné návykové látky ...)

  • za spáchání trestného činu, kterým by žák mohl poškodit dobré jméno školy

  • zvláště hrubé slovní a fyzické útoky žáka vůči spolužákům nebo pracovníkům školy

4. Za hrubé porušení školního řádu jsou považovány projevy šikanování, tj. cílené a opakované ubližující agresivní útoky i mírné formy psychického útlaku, které byly již dříve prokázány a znovu se opakují. Takové chování je projednáno ve výchovné komisi a pedagogické radě a s ohledem na závažnost projevu, případně jeho opakování, je na základě rozhodnutí pedagogické rady postiženo výchovným opatřením ve smyslu písm. a)-e).

5. Povinností třídního učitele je, v součinnosti s pedagogickým pracovníkem nebo zaměstnancem školy který žáka přistihl při porušování ustanovení školního řádu, pečlivě případ vyšetřit a prozkoumat příčiny spáchaného přestupku, individuálně případ posoudit a navrhnout kázeňské opatření.

6. Kázeňská opatření jsou udělována bezprostředně po porušení školního řádu a po posouzení vážnosti přestupku třídním učitelem, ředitelem školy, případně pedagogickou radou.

7. Ředitel školy nebo třídní učitel (podle povahy výchovného opatření) neprodleně oznámí udělení výchovného opatření a jeho důvody žákovi a zákonnému zástupci nezletilého žáka prostřednictvím žákovské knížky (sdělení rodiče podepíší) nebo doporučeným dopisem. Žákovi je sděleno udělení opatření také ústně v přítomnosti kolektivu třídy.

8. Udělení výchovného opatření se zaznamenává do třídního výkazu a do elektronické evidence žákovy dokumentace.

 

X. Celkové hodnocení výsledků vzdělávání žáků na vysvědčení

1. Celkové hodnocení žáka na konci prvního a druhého pololetí zahrnuje hodnocení ve vyučovacích předmětech (kromě nepovinných) a hodnocení chování.

2. Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:

a) prospěl(a) s vyznamenáním

- v žádném předmětu nemá žák horší než chvalitebný prospěch, průměrný prospěch z povinných předmětů nemá horší než 1,50 a jeho chování je „velmi dobré“

b) prospěl(a)

- žák nevyhovuje kritériím podle bodu a) a v žádném předmětu nemá prospěch nedostatečný

c) neprospěl(a) – má-li žák z některého vyučovacího předmětu prospěch nedostatečný

d) nehodnocen(a) – jestliže žáka nelze hodnotit z některého předmětu na konci prvního pololetí ani v náhradním termínu.

3. Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka. Toto přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zletilým žákem nebo zákonným zástupcem nezletilého žáka.

 

XI. Postup do vyššího ročníku

1. Do vyššího ročníku postupuje žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem, s výjimkou předmětů, z nich je žák uvolněn.

2. Jestliže žák neprospěl z jednoho nebo více povinných předmětů, které jsou vyučovány i ve druhém pololetí, pokračuje ve druhém pololetí ve vzdělávání.

3. Žák, který neprospěl nejvýše ze dvou povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy.

4. Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze dvou povinných předmětů, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy.

5. Žák, který neprospěl z více než dvou povinných předmětů, nekoná opravnou zkoušku a nepostupuje do vyššího ročníku. Má možnost požádat ředitele školy o umožnění opakování ročníku. Na základě jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti může ředitel rozhodnout, zda mu opakování ročníku umožní, případně za jakých podmínek.

 

XII. Uznání dosaženého vzdělání

1. ŘŠ uzná ucelené dosažené vzdělání žáka (vzdělání ve střední škole, konzervatoři, vyšší odborné škole nebo vysoké škole v České republice nebo v zahraničí), pokud je doloženo dokladem o tomto vzdělání nebo jiným prokazatelným způsobem.

2. Částečné vzdělání žáka (absolvování pouze některých ročníků jiné střední školy, konzervatoře, vyšší odborné školy nebo vysoké školy v České republice nebo v zahraničí, odborné kurzy, jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky) ŘŠ může uznat, pokud je doloženo dokladem o tomto vzdělání nebo jiným prokazatelným způsobem, pokud od doby jeho dosažení neuplynulo více než 10 let nebo pokud žák znalosti z tohoto vzdělání prokáže při zkoušce stanovené ŘŠ. Ředitelka vždy uzná ty části vzdělávacího programu, jejichž obsah a rozsah je shodný v absolvovaném a současně studovaném oboru vzdělání.

3. Uzná-li ŘŠ dosažené vzdělání, uvolní žáka z vyučování a hodnocení v rozsahu uznaného vzdělání. Při zaznamenání uznání dosaženého vzdělání na vysvědčení škola do příslušných rubrik pro hodnocení žáka uvádí výraz „uznáno“ s odkazem na vysvětlivku, která bude na zadní straně vysvědčení obsahovat bližší podrobnosti. V povinné dokumentaci školy se postupuje obdobně.

 

XIII. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

1. Podmínkou pro zohlednění žáka se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) je předložení odborného posudku vypracovaného školským poradenským zařízením.

2. Žáci se SVP mají právo na vytvoření nezbytných podmínek při vzdělávání, klasifikaci a hodnocení. Při hodnocení se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků.

3. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na jejichž průběh a výsledek nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude žák s vývojovou poruchou vystavován úkolům, v nich vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům. Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu úkolů, které žák zvládl.

4. Klasifikace je provázena hodnocením, tj. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zák. zástupce žáka.

5. Třídní učitelé, popřípadě výchovný poradce, seznamují ostatní vyučující s doporučeními školských poradenských zařízení, která zohledňují hodnocení žáka a způsob získávání podkladů pro hodnocení.


XIV. Závěrečná ustanovení

  1. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků SŠ nabývají účinnosti dnem 1. května 2012

  2. Zaměstnanci školy byli s tímto předpisem seznámeni v období 16.-20. 5. 2012

  3. Žáci školy byli s tímto předpisem seznámeni třídními učiteli ve dnech 23. 4.-30. 4. 2012

  4. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků SŠ jsou pro žáky, zákonné zástupce i veřejnost zpřístupněna v kanceláři školy a na webových stránkách školy.